x
Dne 22. července 2019 vláda na svém jednání schválila nařízení vlády o způsobu určení hodnoty obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Toto nařízení nabývá účinnosti 1. srpna 2019.
Nařízení vlády bylo vydáno k provedení §398 odst. 6 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění zákona č. 31/2019 Sb., který nově zavádí institut ochrany obydlí dlužníka a v §398 odst. 6 stanoví, že dlužník není povinen vydat k zpeněžení své obydlí, ledaže ze zprávy pro oddlužení vyplývá, že jeho hodnota přesahuje hodnotu určenou podle prováděcího právního předpisu násobkem částky na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti.
Smyslem zákonné úpravy bylo formou prováděcího předpisu (vládní nařízení) stanovení jednoznačných parametrů pro určení hodnoty obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení při plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Do vydání tohoto prováděcího předpisu by nemohl být nový institut ochrany přiměřeného obydlí v praxi aplikován.
Vládní nařízení v §1 definuje obydlí dlužníka pro případ insolvenčního řízení jako každou věc, která je užívaná k zajištění bytových potřeb dlužníka a jeho rodiny, zejména dům, jednotka nebo družstevní podíl v bytovém družstvu, nebo část věci užívané k témuž účelu, jestliže je bytem. Za součást obydlí se také považuje pozemek nezbytný k řádnému užívání obydlí a tvořící s ním funkční celek (§2).
Dále vládní nařízení v §3 určuje hodnotu chráněného obydlí dlužníka, kdy hodnota obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení, se určí jako součin částky na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti a koeficientu počtu osob zohledňujících počet osob, které s dlužníkem žijí ve společné domácnosti a kterým je zároveň dlužník povinen poskytovat výživné. Zajištěním obydlí se rozumí koupě.
Dle úpravy v nařízení částka na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti odpovídá kupní ceně věci obecně srovnatelné s obydlím dlužníka – bytu nebo domu. Pro určení této částky se dle nařízení vychází ze statistických údajů shromažďovaných Českým statistickým úřadem při výkonu státní statistické služby.
Zpracovala:
JUDr. Ivana Šimonková
ze dne 22. července 2019
o způsobu určení hodnoty obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení
Vláda nařizuje k provedení zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 108/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 458/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2009 Sb., zákona č. 217/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 241/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 260/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 294/2013 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 64/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 291/2017 Sb., zákona č. 182/2018 Sb., zákona č. 31/2019 Sb. a zákona č. 80/2019 Sb.:
Obydlí dlužníka
§ 1
(1) Jako obydlí dlužníka v insolvenčním řízení, které není povinen vydat ke zpeněžení při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, může sloužit
a) každá věc užívaná k zajištění bytových potřeb dlužníka a jeho rodiny, zejména dům, jednotka nebo družstevní podíl v bytovém družstvu, nebo
b) část věci užívaná k témuž účelu, jestliže je bytem.
(2) Hodnota dlužníkova obydlí se určí jako výtěžek zpeněžení obydlí, jehož dosažení je výsledkem zpeněžení věci, která slouží jako dlužníkovo obydlí, a tento výsledek insolvenční správce očekává.
(3) Platí, že obydlí se nachází v místě dlužníkova bydliště, v němž se převážně zdržuje.
§ 2
(1) Jestliže je stavba, která plní účel obydlí, součástí pozemku nebo práva stavby, považuje se za obydlí tato stavba.
(2) Za součást obydlí se považuje také pozemek nezbytný k řádnému užívání obydlí a tvořící s ním funkční celek; takovým pozemkem může být zejména pozemek, na němž se obydlí nachází, pozemek zajišťující přístup k obydlí a související společně užívaný pozemek, zpravidla pod společným oplocením.
Určení hodnoty obydlí
§ 3
(1) Hodnota obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení, se určí jako součin částky na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti a koeficientu zohledňovaných osob. Zohledňovanou osobou je osoba, která s dlužníkem žije ve společné domácnosti a které je zároveň dlužník povinen poskytovat výživné. Zjištěná hodnota se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru.
(2) Částka na zajištění obydlí v dlužníkově bydlišti se určí jako součin statistické hodnoty a koeficientu růstu cen. Zjištěná částka se zaokrouhlí na celé koruny směrem nahoru.
§ 4
(1) Statistická hodnota se určí z tabulek statistického souboru „ceny sledovaných druhů nemovitostí“ zveřejňovaného Českým statistickým úřadem na období 3 let, které končí rokem předcházejícím rozhodnutí o úpadku o 2 roky (dále jen „soubor cen“). Statistická hodnota se určuje na základě průměrné kupní ceny a průměrné velikosti odpovídající kraji, popřípadě okresu a velikosti obce dlužníkova bydliště; v případě Prahy se namísto kraje použije hlavní město Praha a namísto okresu se použije oblast Prahy podle vyhlášky upravující oceňování majetku ). Jestliže soubor cen neobsahuje údaje pro obec příslušné velikosti v okresu dlužníkova bydliště, použijí se údaje pro obec příslušné velikosti v kraji dlužníkova bydliště. Velikost obce dlužníkova bydliště se určí z dat zveřejňovaných Českým statistickým úřadem k 1. lednu roku předcházejícího o 1 rok rozhodnutí o úpadku.
(2) Jestliže je dlužníkovým obydlím dům, použije se statistická hodnota rodinného domu. V ostatních případech se použije statistická hodnota bytu.
(3) Jestliže je součástí obydlí pozemek podle § 2 odst. 2, s výjimkou pozemku, na němž se obydlí nachází, zvýší se statistická hodnota postupem podle odstavce 1 o hodnotu pozemku.
(4) Koeficient růstu cen se určí z tabulek statistického souboru „indexy realizovaných cen bytů“ zveřejňovaného čtvrtletně Českým statistickým úřadem za třetí čtvrtletí roku předcházejícího o 1 rok rozhodnutí o úpadku.
§ 5
Statistická hodnota bytu
(1) Statistická hodnota bytu se určí jako součin
a) průměrné velikosti bytu v m2 podle velikosti obce v daném kraji uvedené v tabulce souboru cen „2 1. Průměrné ceny bytů v ČR v letech (…) v závislosti na velikosti obcí“; v případě Prahy se místo velikosti obce použije oblast Prahy podle vyhlášky upravující oceňování majetku1) a
b) kupní ceny za m2 podle velikosti obce v daném okresu uvedené v tabulce souboru cen „2 4. Průměrné ceny bytů v ČR v období (…) podle okresů v závislosti na velikosti obcí a stupni opotřebení“.
(2) Statistická hodnota bytu podle odstavce 1 může činit nejméně dvě desetiny a nejvýše dvojnásobek součinu průměrné velikosti bytu v m2 pro celou Českou republiku a kupní ceny za m2 pro celou Českou republiku uvedených v tabulce souboru cen „2 1. Průměrné ceny bytů v ČR v letech (…) v závislosti na velikosti obcí“.
§ 6
Statistická hodnota rodinného domu
(1) Statistická hodnota rodinného domu se určí jako součin
a) průměrné velikosti rodinného domu v m3 podle velikosti obce v daném kraji určené váženým průměrem průměrných velikostí rodinných domů za jednotlivé roky období s váhou danou počtem převodů uvedeným v tabulkách souboru cen „(1 1 1. až 1-1-3.) Průměrné ceny rodinných domů v ČR v závislosti na velikosti obcí v roce (…)“ a
b) kupní ceny za m3 podle velikosti obcí v daném okresu, popřípadě hlavním městě Praze uvedené v tabulce souboru cen „1 4. Průměrné ceny rodinných domů v ČR v letech (…) v závislosti na velikosti obcí a stupni opotřebení“.
(2) Statistická hodnota rodinného domu podle odstavce 1 může činit nejméně dvě desetiny a nejvýše dvojnásobek součinu průměrné velikosti rodinného domu v m3 pro celou Českou republiku určené váženým průměrem průměrných velikostí rodinných domů za jednotlivé roky období s váhou danou počtem převodů uvedeným v tabulkách souboru cen „(1 1 1. až 1-1-3.) Průměrné ceny rodinných domů v ČR v závislosti na velikosti obcí v roce (…)“ a kupní ceny za m3 pro celou Českou republiku uvedené v tabulce souboru cen „1 4. Průměrné ceny rodinných domů v ČR v letech (…) v závislosti na velikosti obcí a stupni opotřebení“.
(3) Vážené průměry průměrných velikostí rodinných domů se zaokrouhlují na celá čísla.
§ 7
Hodnota pozemku
(1) Hodnota pozemku se určí součinem průměrné velikosti stavebního pozemku v m2 a kupní ceny za m2 podle velikosti obce v daném okresu uvedených v tabulce souboru cen „5 1a. Průměrné kupní ceny stavebních pozemků v ČR dle okresů a velikosti obcí v letech (…)“.
(2) Hodnota pozemku může činit nejméně dvě desetiny a nejvýše dvojnásobek součinu průměrné velikosti stavebního pozemku v m2 pro celou Českou republiku a kupní ceny za m2 pro celou Českou republiku uvedených v tabulce souboru cen „5 1a. Průměrné kupní ceny stavebních pozemků v ČR dle okresů a velikosti obcí v letech (…)“.
§ 8
Koeficient růstu cen
(1) Koeficient růstu cen se určí z tabulky statistického souboru podle § 4 odst. 4 „2.1. Indexy realizovaných cen starších bytů“, podtabulky „Index (průměr 2010 = 100)“ z hodnot indexu pro „ČR celkem“ součtem
a) čtyř desetin z podílu indexu za třetí čtvrtletí roku předcházejícího o 1 rok rozhodnutí o úpadku a indexu za čtvrté čtvrtletí roku předcházejícího o 4 roky rozhodnutí o úpadku,
b) tří desetin z podílu indexu za třetí čtvrtletí roku předcházejícího o 1 rok rozhodnutí o úpadku a indexu za čtvrté čtvrtletí roku předcházejícího o 3 roky rozhodnutí o úpadku a
c) tří desetin z podílu indexu za třetí čtvrtletí roku předcházejícího o 1 rok rozhodnutí o úpadku a indexu za čtvrté čtvrtletí roku předcházejícího o 2 roky rozhodnutí o úpadku
(2) Podíly indexů a koeficient růstu cen se zaokrouhlují na 2 desetinná místa.
§ 9
Koeficient zohledňovaných osob
(1) Jestliže je dlužníkovým obydlím dům, použije se koeficient zohledňovaných osob pro dům. V ostatních případech se použije koeficient zohledňovaných osob pro byt.
(2) Koeficient zohledňovaných osob pro byt činí
a) 0,85 v případě, že žádná zohledňovaná osoba není,
b) 1,00 v případě 1 zohledňované osoby,
c) 1,30 v případě 2 nebo 3 zohledňovaných osob, nebo
d) 1,60 v případě 4 a více zohledňovaných osob.
(3) Koeficient zohledňovaných osob pro dům činí
a) 0,70 v případě, že žádná zohledňovaná osoba není,
b) 1,00 v případě 1 až 3 zohledňovaných osob, nebo
c) 1,15 v případě 4 a více zohledňovaných osob.
§ 10
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2019.
Předseda vlády:
Ing. Babiš v. r.
Ministryně spravedlnosti:
Mgr. Benešová v. r.
