Změny u dohod o provedení práce s účinností od 1. července 2024, respektive od 1. ledna 2025 z pohledu povinných odvodů na sociální pojištění a zdanění

Úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, kterými jsou dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce, na konci roku 2023 doznaly řadu zásadních změn.

Jednak se jedná o změny způsobené novelizací zákoníku práce, které jsou účinné již od 1. října 2023, respektive od 1. ledna 2024 pokud jde o nárok na dovolenou (viz předchozí informace); jednak se jedná o změny obsažené v zákoně č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (dále jen „konsolidační zákon“), kterým se budeme v této informaci věnovat a které mají nabýt (k „mají nabýt“ - viz 2. odstavec tohoto textu) účinnosti dnem 1. července 2024.

Hned úvodem je nutné zmínit, že je možné, že změny stanovené konsolidačním zákonem vztahující se k účasti zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce (dále jen „DPP“) s účinností od 1. července 2024 ještě doznají změn, neboť jednak uvedené změny ze strany zaměstnavatelů nebyly přijaty pozitivně, jednak konsolidační baliček vůbec neupravuje případné změny v odvodu zdravotního pojištění z DPP (ve zdravotním pojištění nebyla konsolidačním zákonem od 1. července 2024 provedena změna jako u sociálního pojištění). Z těchto důvodů Ministerstvo práce a sociálních věcí projednávalo alternativní návrh regulace účasti na pojištění u DPP; v současné době je novela příslušného zákona projednávána v poslanecké sněmovně jako sněmovní tisk č. 570. V této souvislosti je tedy nezbytné sledovat další vývoj legislativy v dané oblasti.

Dále je nutné zdůraznit, že v současné době ještě nejsou známy podrobnosti týkající se provádění sociálního pojištění zaměstnanců činných na základě DPP – například přesný obsah tiskopisů.

Pojistné na sociální pojištění z DPP

Současný stav do 30. června 2024

- účast na nemocenském pojištění (dále jen „NP“) u zaměstnance pracujícího na DPP vzniká při měsíčním příjmu překračujícím fixně stanovenou částku 10 tis. Kč

- pro dosažení částky 10 tis. Kč se sčítá příjem z DPP plynoucích od jednoho zaměstnavatele.

 

Schválená koncepční změna účasti na NP u zaměstnanců činných na základě DPP s účinností od 1. července 2024

Hlavní změny, týkající se zaměstnanců činných na základě DPP, vyplývají ze skutečnosti, že nově bude přihlíženo k příjmům tohoto zaměstnance ze všech DPP u všech zaměstnavatelů. Jedná se o následující změny:

- jsou stanoveny dvě hranice příjmů pro účast na NP u zaměstnanců činných na DPP

- zaměstnanec se může stát plátcem pojistného

- nová oznamovací povinnost zaměstnavatele vůči České správě sociálního zabezpečení (dále jen „ČSSZ“)

- nová registrační povinnost zaměstnavatele, který zaměstnává zaměstnance na DPP a který zatím není do registru zaměstnavatelů ještě přihlášen – nově se musí přihlásit do registru zaměstnavatelů do 30 dnů od nabytí účinnosti konsolidačního zákona

- nová informační povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnanci činném na základě DPP

- nová oznamovací povinnost ČSSZ vůči zaměstnavateli a zaměstnanci

- nová povinnost zaměstnavatele předložit ČSSZ oznámení o dodatečném vyměřovacím základu a navazující problematika.

Blíže k některým změnám

Účast na nemocenském pojištění

Nově je limit pro účast na NP navázán na průměrnou mzdu (nejedná se již o fixně stanovenou částku tak jako dosud; hranice příjmu pro účast na NP bude nově automaticky navyšována v závislosti na průměrné mzdě) a současně jsou stanoveny dvě hranice příjmů pro účast na NP, a to v závislosti na skutečnosti, zda zaměstnanec v pracuje v kalendářním měsíci na DPP

o pouze u jednoho zaměstnavatele (tak jako dosud) nebo

o u více zaměstnavatelů,

přičemž kritériem pro posouzení vzniku a trvání účasti na NP je úhrn vyměřovacích základů ze všech DPP v kalendářním měsíci

o u téhož zaměstnavatele (tzv. první hranice)

o u všech zaměstnavatelů (tzv. druhá hranice).

Účast na nemocenském pojištění u jednoho zaměstnavatele

Zaměstnanec, který vykonává činnost na základě jedné nebo více DPP u téhož zaměstnavatele, je účasten NP v tom kalendářním měsíci, v němž úhrn započitatelných příjmů (vyměřovací základ) činí alespoň 25 % průměrné mzdy zaokrouhlené na celou pětisetkorunu směrem dolů. Od 1. července 2024 je pro rok 2024 touto hranicí příjmu částka 10 500 Kč.

Dochází také ke změně definice pro účast na NP – nově je v zákoně uvedeno „dosáhl aspoň“ (nyní je v zákoně uvedeno „v částce vyšší než“), proto se

o v červenci 2024 z vyměřovacího základu z DPP 10 500 Kč odvádí pojistné

o v červnu 2024 z vyměřovacího základu z DPP 10 000 Kč pojistné neplatí.

Účast na nemocenském pojištění u více zaměstnavatelů

Jestliže zaměstnanec vykonává v kalendářním měsíci činnost na základě jedné nebo více DPP u více zaměstnavatelů, pak je účasten NP ze všech DPP v tom kalendářním měsíci, v němž úhrn započitatelných příjmů (vyměřovacích základů) činí aspoň 40 % průměrné mzdy zaokrouhlené na celou pětisetkorunu směrem dolů. Od 1. července 2024 je pro rok 2024 touto hranicí příjmu je částka 17 500 Kč. Je třeba zdůraznit, že tato hranice platí pro DPP, z níž (z nichž) zaměstnavatel neodvedl pojistné z důvodu účasti na NP u jednoho zaměstnavatele, neboť příjem nedosáhl „aspoň“ částky 10 500 Kč.

Zaměstnanec jako plátce pojistného

Zaměstnanec, kterému vznikne účast na NP z důvodu dosažení druhé hranice příjmů ze všech vykonávaných DPP u všech zaměstnavatelů, se stane plátcem pojistného, tj. zaměstnavatel i zaměstnanec budou v tomto případě odvádět pojistné sami za sebe.

Pojistné za zaměstnance ve výši 7,1 % z vyměřovacího základu bude odvádět sám zaměstnanec přímo na účet ČSSZ, přičemž zaměstnanci nebude doba zaměstnání, za kterou bude dlužit pojistné, započtena pro účely důchodového pojištění jako doba důchodového pojištění.

Pojistné za zaměstnavatele ve výši 24,8 % z vyměřovacího základu bude odvádět na účet ČSSZ zaměstnavatel.

Oznamovací povinnost zaměstnavatele vůči ČSSZ

Zaměstnavatelé budou elektronicky za každý kalendářní měsíc oznamovat ČSSZ na samostatném tiskopise požadované údaje včetně výše příjmů jednotlivě ze všech DPP, a to do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

Těmito údaji se rozumí jméno a příjmení, rodné číslo nebo datum a místo narození, nebylo-li rodné číslo přiděleno, datum nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání a datum skončení zaměstnání a výše příjmů, které těmto zaměstnancům za příslušný kalendářní měsíc zúčtoval. Nebude-li z DPP v daném kalendářním měsíci zúčtován žádný příjem, pak se zaměstnanec na příslušném tiskopise uvádět nebude.

Tiskopis „Oznámení nástupu do zaměstnání (skončení)“ se u DPP nemá podávat.

Informační povinnost zaměstnavatele vůči zaměstnanci činném na základě DPP

Nejpozději při nástupu do zaměstnání je zaměstnavatel povinen informovat zaměstnance činného na základě DPP o postupu při trvání DPP u více zaměstnavatelů – zaměstnavatel musí zaměstnanci podat informaci o tom, že se zaměstnanec při splnění limitu pro účast na NP u více zaměstnavatelů může stát plátcem pojistného.

Zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnance na základě DPP přede dnem nabytí účinnosti konsolidačního zákona, je povinen, trvá-li zaměstnání na základě této DPP i po dni nabytí účinnosti konsolidačního zákona, tohoto zaměstnance na možnost stát se plátcem pojistného upozornit do 5 dnů ode dne nabytí účinnosti konsolidačního zákona, tedy do 5. července 2024.

V této souvislosti je vhodné zmínit, že zaměstnanec není povinen oznamovat zaměstnavateli, že pracuje nebo v kalendářní měsíci už pracoval u jiného zaměstnavatele na DPP. ČSSZ také nesdělí zaměstnavateli, a to ani na jeho žádost, zda zaměstnanec pracuje či pracoval v kalendářním měsíci na DPP u jiného zaměstnavatele. Zaměstnavatel tedy nejdříve postupuje tak, jako by byl jediným zaměstnavatelem na DPP, tzn. jestliže hranice příjmu pro účast na NP u jednoho zaměstnavatele nebude dosažena, pak pojistné neodvede. Bude čekat na případnou informaci od ČSSZ, že zaměstnanci vznikla účast na NP v daném kalendářním měsíci z příjmů ze všech zaměstnání vykonávaných na základě DPP u více zaměstnavatelů včetně oznámení, že musí zaplatit pojistné. Teprve tehdy zaměstnavatel zjistí, jestli bude pojistné z dané DPP doplácet a zaměstnance posuzovat jako účastného NP.

Oznamovací povinnost ČSSZ vůči zaměstnavateli a zaměstnanci

ČSSZ bude oznamovat dodatečnou účast příslušného zaměstnance na NP, a to po vyhodnocení, zda zaměstnanci činnému na DPP, kterému nevznikla účast na NP z důvodu nedosažení první hranice úhrnu příjmů z DPP u téhož zaměstnavatele, vznikla účast na NP z důvodu dosažení druhé hranice úhrnu příjmů ze všech vykonávaných DPP u všech zaměstnavatelů. ČSSZ informuje:

o zaměstnavatele o účasti zaměstnance na NP z důvodu příjmů od více zaměstnavatelů na DPP

o zaměstnance o výši pojistného ze všech DPP, které musí zaplatit, číslu účtu a dalších skutečnostech.

Pojistné je splatné do 30 dnů po obdržení oznámení od ČSSZ. V případě, že zaměstnavatel nebo zaměstnanec předepsané pojistné ve stanovené lhůtě neuhradí, jsou povinni z dlužného pojistného hradit penále.

Povinnost zaměstnavatele předložit ČSSZ oznámení o dodatečném vyměřovacím základu a s tím spojená navazující problematika

Současně je zaměstnavatel také povinen do 30 dnů od doručení oznámení ČSSZ předložit ČSSZ za tyto DPP předepsaný tiskopis, který bude používán jen pro tyto případy, (předpokládá se, že půjde o obdobu přehledu o výši pojistného) – jedná se o oznámení za příslušný kalendářní měsíc, které bude obsahovat jednak přehled o výši vyměřovacích základů za všechny DPP v příslušném kalendářním měsíci, u nichž dodatečně vznikla povinnost doplatit pojistné zaměstnavatelem, a jednak výši pojistného, které je povinen zaměstnavatel odvést z úhrnu vyměřovacích základů příslušných DPP.

Zároveň zaměstnavatel musí vzít na vědomí, že zaměstnanec je v příslušném měsíci účasten NP, a to například pro účely zpracování evidenčního listu důchodového pojištění, pro výplatu náhrady mzdy, pokud by zaměstnanec byl v příslušném měsíci uznán pracovně neschopným.

Změna limitu pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně (dále jen „srážková daň“) u DPP od 1. července 2024

Konsolidační zákon také změnil ustanovení § 6 odst. 4 zákona o daních z příjmů, které se týká srážkové daně.

Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně a plynoucí na základě DPP, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast na NP zaměstnanců činných na základě DPP, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na základě těchto DPP u téhož zaměstnavatele, jsou samostatným základem daně pro zdanění srážkovou daní, neučinil-li poplatník daně z příjmů u zaměstnavatele prohlášení k dani.

Do 30. června 2024 rozhodná částka činí 10 000 Kč. Od 1. července 2024 rozhodná částka bude činit 10 500 Kč.

 

NÁVRH změny zákona o nemocenském pojištění a konsolidačního balíčku projednávaný v poslanecké sněmovně s navrhovanou předpokládanou účinností od 1. července 2024 – možná změna schválené koncepční změny účasti na NP u zaměstnanců činných na základě DPP s účinností od 1. ledna 2025

Případná změna právní úpravy schválené v rámci konsolidačního balíčku byla vyvolána snahou o zjednodušení evidence a limitů pojištění DPP. Jako nejvhodnější varianta byla zvolena varianta rezervace jedné dohody s vyšším limitem elektronicky na ČSSZ – tzv. režim oznámené dohody, a to s účinností od 1. ledna 2025 s výjimkou oznamovací povinnosti všech DPP, která nabyde účinnosti od 1. července 2024. Pozměňovací návrh poslance Jurečky ruší kumulativní limit příjmů z DPP od všech zaměstnavatelů.

Navrhovaný limit pro účast na pojištění z DPP

Režim oznámené dohody lze v kalendářním měsíci uplatnit u téhož zaměstnance v režimu oznámené dohody pouze jedním zaměstnavatelem, a to s rezervací limitu 25 % průměrné mzdy (uvedená částka by měla dále růst podle vývoje průměrné mzdy). U ostatních zaměstnavatelů bude možné využívat DPP bez rezervace, které budou bez účasti na pojištění do výše částky rozhodného příjmu podle zákona o nemocenském pojištění (tedy jako u zaměstnání malého rozsahu, kterým se podle zákona o nemocenském pojištění rozumí zaměstnání, v němž není splněna podmínka uvedená v § 6 odst. 1 písm. b) tohoto zákona, neboť sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání je nižší než rozhodný příjem nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec).

Rezervace DPP s vyšším limitem

Jeden zaměstnavatel si bude moci rezervovat DPP u konkrétního zaměstnance na ČSSZ (obdoba současných slev na pojistném na sociální pojištění u zkrácených úvazků), kde by měl platit vyšší limit 25 % průměrné mzdy. Zaměstnanec by neměl mít možnost ovlivnit ve svůj prospěch výběr zaměstnavatele s rezervací. Evidovanými údaji o zaměstnancích v režimu oznámené dohody jsou jméno a příjmení, datum narození, rodné číslo, název a sídlo zaměstnavatele, identifikační číslo zaměstnavatele, první kalendářní měsíc, v němž byl u zaměstnance uplatněn režim oznámené dohody, a poslední kalendářní měsíc, v němž trval u zaměstnance režim oznámené dohody naposledy.

Rezervace na ČSSZ by měla probíhat tak, že zaměstnavatel elektronicky přihlásí zaměstnance (oznámí nástup do zaměstnání) a společně s tímto přihlášením nebo následně zašle rezervaci dohody.

Záměr uplatňovat režim oznámené dohody lze oznámit nedříve od prvního dne kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, od něhož zaměstnavatel hodlá režim oznámené dohody uplatňovat, nikoliv však dříve než v den, kdy zaměstnavatel oznámil datum nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání. Rezervaci DPP tedy nelze učinit bez předchozího přihlášení zaměstnance zaměstnavatelem. Záměr uplatňovat režim oznámené dohody u jednotlivého zaměstnance lze oznámit do dvacátého kalendářního dne, který následuje po kalendářním měsíci, za který režim oznámené dohody u tohoto zaměstnance hodlá uplatnit. Rezervaci tak může zaměstnavatel provést v měsíci nástupu do zaměstnání či alternativně až v následujícím kalendářním měsíci do 20. dne – ovšem v takovém případě by však nebylo možné zaměstnavateli zaručit, že rezervace bude provedena i na předchozí měsíc, jelikož by mohla být evidována rezervace od jiného zaměstnavatele.

Po přihlášení zaměstnance by si zaměstnavatel mohl prostřednictvím služby ePortálu ČSSZ ověřit, zda je u konkrétního zaměstnance využívána rezervace vyššího limitu (měl by se tedy dozvědět, že buď ANO - je využívána jiným zaměstnavatelem, nebo NE – není využívána).

Rezervace bude platná do zrušení zaměstnavatelem nebo do skončení poslední DPP u tohoto zaměstnavatele. Jestliže by zaměstnavatel rezervaci DPP nezrušil i přes ukončení smluvního vztahu se zaměstnancem, může ČSSZ na základě podnětu zaměstnance prověřit, zda a kdy DPP skončila a na základě tohoto šetření bude zaevidováno ukončení DPP a tím i ukončení rezervace.

Vyšší limit u DPP bude moci využít pouze zaměstnavatel, který zašle na ČSSZ rezervaci jako první, který si zablokuje zaměstnance na DPP s vyšším limitem pro účast na pojištění, přičemž zaměstnavatel s rezervací může a nemusí tuto vyšší hranici využívat. Pokud tuto vyšší hranici překročí, bude z odměny z DPP povinen odvést pojistné. Tato situace však by neměla mít vliv na ukončení rezervace.

Oproti schválené variantě není nutné vytvářet novou kategorii pojistného, tedy zaměstnanec jako plátce pojistného, zaměstnavatel by měl při zúčtování mezd vědět, zda je či není povinen odvádět pojistné, a zároveň by měly být jednoznačné také postupy pro odvod pojistného i v oblasti zdravotního pojištění. Evidence DPP na ČSSZ by měla být zachována.

Podle shora uvedeného pozměňovacího návrhu by odvody z DPP měly až do 31. prosince 2024 zůstat nezměněny, uplatňoval by se stávající limit 10 tis. Kč. Od 1. ledna 2025 by odvody pojistného z DPP byly tedy koncepčně upraveny jiným způsobem.

 

Vývoj v dané oblasti budeme sledovat a případné nové informace najdete na webových stránkách či v Informačním bulletinu SMBD.

 

Zpracovala: Ing. Božena Künzelová

Dne: 22. března 2024

 


28. 3. 2024

Autor: SMBD



Zpět na seznam novinek

Partneři

csrb mmr cicb