x
Zákonem č. 609/2020 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní a některé další zákony, byla také mimo jiného navýšena základní sleva na poplatníka s účinností od 1. ledna 2022 na částku 30 840 Kč (poznámka: v roce 2021 tato částka činila 27 840 Kč).
Další změnou, kterou přinesl zákon č. 609/2020 Sb., bylo zrušení limitu pro čerpání daňového bonusu, a to s účinností od 1. ledna 2021. Touto změnou tedy došlo ke zrušení zastropování měsíčního daňového bonusu, tj. rozdílu mezi vypočtenou daní z příjmů a slevou na děti vypláceného finančním úřadem v případě vyměření záporné daňové povinnosti. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě (dále jen daňové zvýhodnění) je specifické tím, že je možné slevu uplatnit do minusu, tzn. slevu lze uplatnit i vyšší, než je vypočtená daň. Rozdíl, o který sleva převyšuje daň a který je možné daňovému poplatníkovi vyplatit jako přeplatek daně, se nazývá daňovým bonusem.
Jedním z úkolů zaměstnavatelů přihlášených v registru zaměstnavatelů (poznámka: pro účely nemocenského pojištění je zaměstnavatel, který zaměstnává zaměstnané osoby, povinen se přihlásit nejpozději do osmi kalendářních dnů od svého vzniku na předepsaném tiskopisu do registru zaměstnavatelů) je také povinnost oznámit okresní správě sociálního zabezpečení v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou touto správou na předepsaném tiskopisu den skončení doby zaměstnání se zaměstnancem, a to do osmi kalendářních dnů ode dne skončení doby zaměstnání.
Nově s účinností od 1. dubna 2022 součástí tohoto oznámení o dni skončení doby zaměstnání se zaměstnancem jsou též údaje podle § 42 odst. 3 zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb., ve znění od 1. dubna 2022) potřebné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti, týká-li se toto oznámení zaměstnaných osob.
Ve shodě s uvedeným ustanovením musí zaměstnavatel uvést také údaje o:
a) druhu zaměstnání,
b) době trvání zaměstnání,
c) době důchodového pojištění,
d) výši průměrného nebo pravděpodobného měsíčního čistého výdělku zjištěného podle příslušných právních předpisů,
e) výši nároku na odstupné, odbytné, odchodné, včetně informace, zda bylo vyplaceno, a
f) způsobu a důvodu skončení zaměstnání.
V souladu se zákonem o zaměstnanosti úřad práce také vykonává kontrolní činnost v rozsahu stanoveném tímto zákonem, včetně ukládání pokut. Právnická osoba se dopustí přestupku také tím, že nesplní oznamovací povinnost podle tohoto zákona nebo nevede evidenci v tomto zákoně stanovenou (například neuvedení či nesprávné uvedení potřebných údajů na příslušném tiskopise). Za tento přestupek lze uložit pokutu do 100 000 Kč. Přestupky podle tohoto zákona projednávají Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce.
Zákonem č. 286/2021 Sb. dochází ke změně ve výši penále pro účely sociálního a zdravotního pojištění. S účinností od 1. ledna 2022 se výše penále stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení.
V souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Pokud si strany výši úroku z prodlení neujednají, pak se za ujednanou považuje výše úroku z prodlení stanovená nařízením vlády.
Tímto nařízením je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.
Vláda tímto nařízením stanoví podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2020, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2022 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2022 a o zvýšení důchodů v roce 2022.
Průměrná mzda pro účely sociálního a zdravotního pojištění v roce 2022 činí 38 911 Kč, v roce 2021 činila 35 441 Kč. Výše rozhodného příjmu pro účast na nemocenském pojištění se v roce 2022 nemění a zůstává ve shodné výši jako v roce 2021, tedy ve výši 3 500 Kč.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022.
Za nesplnění oznamovací povinnosti zaměstnavatele může příslušná zdravotní pojišťovna ve správním řízení uložit zaměstnavateli až do výše 200 000 Kč. Při nesplnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem uloží pokutu pouze zaměstnavateli.
Oznamovací povinnost zaměstnavatele se týká oznámení příslušné zdravotní pojišťovně o nástupu zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení, změně zdravotní pojišťovny zaměstnancem, pokud mu tuto skutečnost sdělil, a skutečnostech rozhodných pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné, a to i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy, a to nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje.
Zdravotní pojišťovna může k zajištění vykonatelné pohledávky na pojistném nebo penále zřídit rozhodnutím zástavní právo k majetku dlužníka, který má u zdravotní pojišťovny dluh na pojistném nebo penále, za podmínek stanovených občanským zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak. Hodnota zástavy nesmí být ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky.
Vláda tímto nařízením, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů s účinností od 1. ledna 2022 navyšuje minimální mzdu na 16 200 Kč (poznámka: v roce 2021 minimální mzda činila 15 200 Kč).
Navýšením minimální mzdy se zvyšují také částky zaručené mzdy.
Minimální mzda má vliv na výši vyměřovacího základu pro odvod zdravotního pojištění u zaměstnanců, pro něž platí minimální vyměřovací základ – jejich minimálním vyměřovacím základem je minimální mzda.
Ministerstvo práce a sociálních věcí pro účely zákoníku práce touto vyhláškou stanoví základní náhrady za používání silničních motorových vozidel, výši stravného a průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022.
Stravné
Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci „v podnikatelské sféře“ stravné nejméně ve výši:
• 99 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin,
• 151 Kč, trvá-li pracovní cesta 12 až 18 hodin,
• 237 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.
Průměrná cena pohonných hmot
Výše průměrné ceny pohonné hmoty činí
• 37,10 Kč za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů,
• 40,50 Kč za 1 litr benzinu automobilového 98 oktanů,
• 36,10 Kč za 1 litr motorové nafty,
• 4,10 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny.
Stravenkový paušál
Výše stravného stanovená v roce 2022 pro zaměstnance odměňované platem může ovlivnit i výši peněžitého příspěvku na stravování zaměstnanců, tzv. stravenkový paušál, pokud se zaměstnavatel rozhodne tento zaměstnanecký benefit formou peněžitého příspěvku navýšit. Peněžitý příspěvek na stravování za jednu směnu je na straně zaměstnance osvobozen od daně z příjmů, a tedy i od odvodů pojistného na sociální a zdravotní pojištění, maximálně do výše 70 % horního limitu stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin stanoveného pro zaměstnance odměňovaného platem, tedy zaměstnance ve státní sféře (viz § 109 odst. 3 zákoníku práce). V roce 2022 jde tedy o částku 82,60 Kč (70 % z 118 Kč – blíže viz § 3 vyhlášky č. 511/2021 Sb., poznámka: v roce 2021 se jednalo o částku 75,60 Kč).
Ing. Božena Künzelová
26. ledna 2022
