Připomínky k návrhu zákona o nulovém oddlužení, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon

 

 Uvítáme vaše názory a podněty,které můžete napsat v rubrice“ Napište nám“.

 

V Praze dne 24.4.2018

Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků ČR, z.s. podává následující zásadní připomínky a předkládá i návrhy na změnu úpravy insolvenčního zákona.

Zásadní připomínky a návrhy

1. Nulové oddlužení

Nulové oddlužení povolit maximálně u dluhů vzniklých bankám a finančním společnostem.

Odůvodnění:

V současné době banky a finanční společnosti nabízejí půjčky nedostatečně zajištěné (viz jejich reklamy) za účelem zvyšování jejich aktivit na trhu (zvyšování zisku). Tímto mají na vznik dluhů a zvyšování míry zadluženosti obyvatelstva zásadní spoluúčast.

Vůči ostatním věřitelům je nulové oddlužení nemravné (platit za někoho dluhy bez jakéhokoliv zavinění).

Nulovým oddlužením by vážně trpěli vlastníci – členové společenství vlastníků a členové bytových družstev, kteří nemají žádnou spoluúčast na dluzích vzniklých u ostatních členů společenství. Z důvodu, aby si členové SVJ a členové BD zachovali poskytování služeb od dodavatelů, jako je dodávka tepla, elektřiny, vody, plnu, jsou nuceni dluhy za neplatícího člena (dlužníka) poměrně zaplatit.

2. Nezpeněžení obydlí

S tímto návrhem nesouhlasíme a navrhujeme následující varianty:

var. a)

Pokud by bylo zpeněžení obydlí dlužníka (§398 odst. 6) vyloučeno ze zpeněžení majetkové podstaty z důvodu zachování bydlení pro dlužníka (pokud ke zpeněžení dojde, může dlužník za získané prostředky po odečtení dluhů zvolit nájemní bydlení), je nutné tuto vstřícnou výjimku vyvážit s ohledem na spravedlivé zájmy členů BD a SVJ, aby veškeré dluhy z titulu nájmu u družstevních bytů a dluhy za služby spojené s bydlením a dluhy na příspěvku za správu domu a pozemku u vlastnických bytů, byly dlužníkem splaceny před zahájením insolvenčního řízení a zajistit, aby dluhy dále nevznikaly tím, že pokud v určité výši dluhy vzniknou, tak insolvenční řízení se zastaví (přeruší), do té doby, než budou tyto dluhy dlužníkem zaplaceny.

var. b)

Pokud by bylo zpeněžení obydlí dlužníka vyloučeno ze zpeněžení majetkové podstaty, dluhy vztahující se k tomuto obydlí z titulu nájmu (u BD), příspěvku na správu domu a pozemku a za služby spojené s bydlením u vlastnických bytů vyjmout z možnosti oddlužení (tyto dluhy nezahrnovat).

 Uvítáme vaše názory a podněty,které můžete napsat v rubrice“ Napište nám“.

 

JUDr. František Lebl

předseda SMBD

JUDr. Ivana Šimonková

 

Společné stanovisko svazů bytových družstev

k návrhu novely zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona

(sněmovní tisk 71/0)

 

Svaz českých a moravských bytových družstev

Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků ČR

 

Úvodem:

Vzhledem k dlouhodobě neřešenému vymáhání pohledávek v bytových domech v ČR navrhovaná novela ekonomickou situaci bytových korporací dále zhorší. Bytovými korporacemi rozumíme bytová družstva a společenství vlastníků. Pohledávky z bydlení jsou jinde v Evropě zajištěny zákonným zástavním právem nebo přednostním právem z výtěžku. Případná oddlužení na zahraniční bytové korporace nedopadá tak citelně.

Specifičnost pohledávek:

Postavení bytových korporací jakožto věřitelů JE SPECIFICKÁ z následujících důvodů:

- nedobrovolný vztah: bytová korporace nemá možnost ovlivnit, kdo získá v domě jednotku nebo družstevní podíl s právem užívání bytu (v zahraničí lze zakotvit i předchozí souhlas bytové korporace s nabytím);

- pohledávky jsou nákladové, neziskové – platby jsou určeny na úhradu vynaložených nákladů (správa domu a pozemku, spoření na budoucí rekonstrukce, opravy a modernizace). Musí být vždy uhrazeny. Pokud nejsou uhrazeny vlastníkem, jsou rozděleny mezi jeho sousedy;

- vzniku pohledávky nelze zabránit: nelze přerušit dodávku služeb, provoz, úklid, údržbu, opravy a rekonstrukce bytového domu pro neplacení některého z bydlících (MSp přes naše vysvětlování tvrdí, že dodávky služeb přerušit lze – to však platí pouze u některých služeb dodávaných do jednotlivých bytů, nejčastěji ze strany dodavatelů energií, nikoli ze strany bytových korporací);

- nemožnost zřídit si lepší postavení /zajištění: pohledávky bytových korporací jsou nezajištěné a uživatelé bytů nemají důvod dodatečné zajištění ve prospěch bytové korporace zřizovat;

- horší postavení ohledně výši příslušenství: zatímco ostatní věřitelé vymáhají vysoké smluvní pokuty, úroky a úroky z prodlení, jsou bytové korporace odkázány na zákonné úroky z prodlení. Úprava smluvních sankcí ve stanovách bytových korporací je prozatím sporná, poplatky z prodlení byly zrušeny. Pokud tedy v oddlužení dochází k redukci uhrazených pohledávek, dotýká se u bytových korporací tato redukce přímo jistiny pohledávky,

- pohledávky vznikají i v průběhu vymáhacího/ exekučního/ insolvenčního řízení – dlužník v bytě velmi často i nadále bydlí a neplatí – přihlášením pohledávky do insolvenčního řízení nárůst pohledávek nekončí. I tato skutečnost znevýhodňuje bytové korporace oproti ostatním věřitelům. Obydlí nebývá zpeněžováno. I když bytová korporace na neplacení upozorní a podá návrh na zrušení oddlužení, insolvenční soudy taková rozhodnutí nevydávají a dlužníky oddlužují.

- ze správy domu a bytu (z plateb ostatních uživatelů jednotek v domě připadajících na dlužníka) mají při zpeněžení bytu výhody i ostatní věřitelé (cena bytu).

Negativní dopady návrhu novely na bytové korporace:

Snížením částky, která bude věřitelům v rámci oddlužení uhrazena, dojde k dalšímu nárůstu pohledávek v bytových domech, které budou nuceni uhradit sousedé dlužníka (až 100% pohledávky).

Prakticky nebude docházet ke zpeněžování majetkové podstaty dlužníka, neboť hranice pro možnost oddlužení i hranice zpeněžení je u movitých věcí a obydlí nastavena značně vysoko. Obydlí bývá kromě toho zatíženo zástavním právem soukromých i veřejných subjektů, které mají při uspokojení přednostní právo. Všichni nezajištění věřitelé proto v takových případech rozhodují o oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dlužník zůstává bydlet ve vlastním a není neobvyklé, když vytváří další dluhy.

Pokud ke zpeněžení majetkové podstaty v oddlužení docházet bude, není v novele zohledněna novela insolvenčního zákona č. 291/2017 Sb., která nabyla účinnosti teprve 1.12.2017 a (konečně!) zavádí při prodeji jednotky rezervaci 10% výtěžku právě pro pohledávky z užívání bytu a správy domu.

Prodloužením doby oddlužení se prodlužuje doba, po kterou na dlužníkovi nelze vymoci pohledávky, které vznikají v průběhu oddlužení.

Návrhy na úpravu novely insolvenčního zákona:

a. Poctivý záměr: Je otázka, nakolik je vůbec možné aby měl dlužník poctivý záměr, pokud si nechává bydlení platit svými spoluvlastníky (často nijak zámožnými) a často je finančně i na bydlení významně poškozuje (někteří jsou nuceni své obydlí fakticky opustit) - tento jev devastuje celé lokality a rozšiřuje vyloučené oblasti. Navrhujeme poctivý záměr zohlednit některé z následujících variant:

 oddlužení nepovolit dlužníkovi, který dluží za užívání bytu ve své vlastnictví nebo bytu, jehož užívání je spojeno s družstevním podílem (předchozí test poctivého záměru),

 oddlužení vždy zrušit, pokud budou dlužníkovi po jeho povolení vznikat dluhy za užívání bytu – následný test poctivého záměru (dnes soudy ani na návrh osoby odpovědné za správu domu o zrušení oddlužení nerozhodují a po uplynutí 5-ti let dlužníka oddluží).

b. Určení alespoň nějaké nezbytné míry uspokojení - stanovení minimální míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů. Nulové oddlužení pokud má být vůbec připuštěno, by se nemělo týkat nedobrovolných věřitelů. Vztahovat by se mělo na věřitele, které své pohledávky vytvářejí záměrně, tj. zejména banky a nebankovní finanční instituce (reklamy na půjčky).

c. Zohlednění novely insolvenčního zákona č. 291/2017 Sb., (rezervace 10% výtěžku při prodeji jednotky pro pohledávky společenství vlastníků), která do insolvenčního zákona nebyla zapracována komplexně, zejména pokud jde o pasáž o oddlužení, a novela insolvenčního zákona ji pomíjí – nutno doplnit § 398 odst. 4.

d. Omezení výše závazků, za kterých je vstup do oddlužení umožněn - mělo by se jednat o řešení spíše výjimečné u menšího objemu závazků. Vládní návrh předpokládá závazky až ve výši cca 2,2 mil. Kč, mělo by stačit podstatně méně (průměrná výše nesplacených pohledávek v oddlužení je cca 600 až 800 tis. Kč).

e. Nevydávání či vydávání obydlí - pokud by měl zákon počítat s nevydáváním obydlí dlužníkem ke zpeněžení, musí to být upraveno precizně zákonem, nikoli pouze ministerskou vyhláškou. Samotné zdůvodnění nevydávání obydlí je dosti vágní a ne zcela přesvědčivé - uvádí se že zájem věřitelů je zde vyvážen tvrzeným zájmem dlužníka i společnosti na tom, aby si dlužník nemovitost, ve které má obydlí, ponechal. Dlužník bude mít výhodu ponechání si vlastní nemovitosti, i když mu třeba věřitel na jeho nemovitost půjčí či mu financuje po nějakou dobu její provoz a jeho pohledávka nebude uspokojena vůbec nebo jen minimálně. Věřitel dlužníka může být přitom sám ve složité finanční situaci a ani sám žádnou nemovitost jako obydlí vlastnit nemusí (například bydlí v nájmu). Pokud by vůbec mělo existovat obydlí, které by nebylo možné vydat ke zpeněžení, mělo by to být výjimečný charakter - zřejmě by měla postačovat podmínka aby náklady na jeho zpeněžení nebyly větší než výtěžek. Z obecného pohledu by problémy dlužníka s obydlím měl řešit zejména systém sociálního bydlení, ve kterém tyto náklady nese stát, nikoli věřitelé dlužníka.

 

V Praze dne …………

Ing. Jan V y s l o u ž i l

místopředseda Svazu českých a moravských bytových družstev

 

JUDr. František L é b l

předseda Sdružení bytových družstev a společenství vlastníků ČR

 


31.10.2018

Autor: SMBD



Zpět na seznam novinek

Partneři

csrb mmr cicb